Tento program přináší

Mileniáni považují politiky za zkorumpované. Angažují se jinak

Markéta Adamová, Alexander Bellu, Dominik Feri, Matěj Stropnický – to jsou jména některých z nejviditelnějších mladých českých politiků. Jde jen o výjimky potvrzující tvrzení, podle kterého se mladí v politice příliš neangažují? Podle průběžných výsledků dotazníku Generation What? se potvrzuje, že mladí nemají politiku příliš v lásce.

Mileniáni vnímají, že politici mají moc, ale považují značnou část z nich za zkorumpované. Moc podle mladých využívají politici hlavně pro své vlastní cíle.

To potvrzují také výsledky před dvěma lety realizovaného výzkumu společnosti Člověk v tísni mezi studenty středních škol v Česku. Okolo 80 % dotazovaných studentů si dlouhodobě myslí, že lokální, celostátní ani celostátní problémy nemůžou vlastní iniciativou nijak ovlivnit. Důvodem nízké angažovanosti je znechucení politikou a společenským děním, lhostejnost a příliš vlastních problémů, kvůli kterým nemají na občanskou iniciativu čas.

Mladí si neosvojují základní principy zastupitelské demokracie

„Pokud jen pětina studentů věří, že mohou ovlivnit řešení společenských problémů, znamená to, že si neosvojují základní principy zastupitelské demokracie,“ okomentoval tehdy výsledky výzkumu Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni.

Mladí jsou demotivovaní, nemají dostatek informací, jak se zapojit, ani jaký dopad má jejich zájem o reálnou politiku, tvrdí se například na webových stránkách Národní pracovní skupiny pro strukturovaný dialog s mládeží, která vznikla v lednu 2014.

Můžeme však také diskutovat o tom, zda politickou angažovanost nepojímáme stereotypně. Politická aktivita v současném světě totiž už dávno nemá podobu výběrů politiků a nemusí probíhat prostřednictvím politických stran. V současném světě tak poměrně obtížně odlišujeme politickou angažovanost od angažovanosti občanské.

Petice a bojkot zboží jako znak politické angažovanosti

Podle výzkumu European Social Suvey z roku 2002:

  • 24 % lidí ve věku 18 až 29 let zakoupilo nějaké zboží z politických důvodů,
  • 23 % podepsalo petici
  • a 14 % bojkotovalo zboží.

V této souvislosti můžeme připomenout třeba zastánce pomalé módy, kteří bojkotují módní řetězce, případně mobilní aplikaci Bez Andreje, která umí zjistit, zda zboží vyprodukovala některá z firem patřící ministru financí za hnutí ANO Andreji Babišovi.

Mladí lidé se navíc od předchozích generací liší přijímáním informací o politice, alespoň mileniáni ve Spojených státech dávají přednost Facebooku. Sociální síť tak svou popularitou překonala CNN, regionální televize nebo třeba Google News. Celkem 61 % lidí ve věku od 18 do 33 let si tak politické zprávy čte na Facebooku.