Tento program přináší

Některé ženy se rozloučily s make-upem. Ale o složení kosmetiky se pořád nezajímáme

Podle tři roky starého výzkumu americké agentury Lab42 se většina mladých žen začala malovat mezi 13. a 15. rokem věku, 42 % žen stráví běžně malováním okolo 6 až 10 minut a téměř polovina prý použije tři a více balení lesku na rty ročně.

Pro některé ženy je malování stejný ranní rituál jako čištění zubů. Jde o zvyk, který jim podle stejného výzkumu dodává sebevědomí. „Jdu si namalovat obličej na ksicht,“ slyšel už kdekdo.

Právě tato věta vedla Irenu Buršovou k úvaze o líčení. „Dlouho jsem v sobě nosila dojem, že malovat se je nutnost, že žena nevyjde z domu jen tak, jak se ráno probudila,“ popisovala na Radiu Wave a dodala: „Zdá se mi, že malováním obličeje říkám, že jsem nespokojená s tím, jak přirozeně vypadám, a proto si musím dávat nějakou masku.“

Focení bez cenzury

Některé ženy se ale vracejí k přirozenosti. V Česku tento trend propaguje například Zuzana Dostálová s facebookovou stránkou Prolomit ledy – má odvážná jitra. Ona i spousta jiných přispěvatelek se „fotí bez cenzury, po probuzení a bez úprav“.

Proti make-upu začala bojovat také třeba americká zpěvačka Alicia Keys, která na letošní předávání cen BET Awards dorazila v turbanu, saténové overalu a s nenamalovaným obličejem. Na začátku června už oznámila, že s make-upem skončila. „Pokaždé, když jsem vyšla z domu, bála jsem se: Co když mě někdo vyfotí? Byly to povrchní myšlenky, které byla tak či onak založeny především na tom, co si o mně myslí ostatní,“ napsala.

Před kosmetikou varuje i potravinářský technolog a chemik Vít Syrový. Podle něj jsme se sice naučili sledovat složení potravin, ale o látky obsažené v mýdlech, zubních pastách nebo make-upu se prý příliš nezajímáme.

A kolik kosmetiky sníte vy?

„Pokud srovnáme chemikálie v potravinách, tedy jak říkáme lidově éčka, a v kosmetice, kde se jim zase říká kosmetické ingredience, vidíme velký rozdíl. Zatímco takzvaných éček v potravinách je v EU povoleno přes 300, v kosmetice je ingrediencí povoleno přes 30 tisíc,“ zdůrazňuje.

Kosmetika je podle jeho soudu zrádná. I složení obyčejné rtěnky nebo balzámu na rty může ovlivnit naše zdraví. Rtěnka se totiž po nanesení nevypaří, většinu z ní sníme. Žena z Evropy podle statistik v průměru použije 0,06 gramu rtěnky denně. Za 76 let jejího užívání by tak mohla pozřít okolo 1,7 kilogramu.

Do těla podle Víta Syrového však vstupují i další látky, které si na pleť nanášíme. „Krémy ve farmacii přece propustnosti kůže využívají, aby se do těla dostaly léčivé substance. To, co si aplikujeme vně, se dostává do těla,“ připomíná.

Bio a přírodní šampony nenadchnou, tvrdí specialista

Vlasový specialista Lukáš Rossbach si však myslí, že bychom se měli držet okřídleného „všeho s mírou“. „Je třeba používat selský rozum a umýt si vlasy občas i šamponem se silikonem. Nejlepší by bylo, kdyby si každý, kdo má nějaký problém, došel na odborné vyšetření,“ vysvětlil na Radiu Wave tento odborník, který se třeba i na populární metodu „no poo“ (umývání vlasů bez šamponu, pouze vodou, jílem nebo moukou) dívá skepticky.

„Voda nemá kyselost, a tak neumí stáhnout nečistoty a mastnoty. Kdybychom žili v pralese, jedli jídlo bez konzervantů a organismus měli perfektně vyčištěný, věřím, že samotná voda by stačila. Ale v našich zeměpisných šířkách je to podle mě vyloučené,“ domnívá se. Ani bio nebo přírodní šampony podle něj nenadchnou, protože „nevytvoří estetický dojem krásných vlasů“.