Tento program přináší

Mladí Češi vidí budoucnost v EU. Jaká ale bude?

Britové překvapili svět a zřejmě i sami sebe. Nepatrnou většinou si v referendu odhlasovali odchod z Evropské unie. Pochybnosti o projektu společné politické budoucnosti Evropy tak získaly konkrétní precedens. Euroskeptici tvrdí, je to jen začátek konce, další země budou podle nich Británii následovat. Jak to vidí mladí Evropané? Je to i jejich rozhodnutí? A co na to mladí Češi?

Češi mají k Evropské unii dlouhodobě spíše skeptický postoj, jak dokládají pravidelné průzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd. Z posledního dubnového šetření vyplynulo, že oproti loňskému průzkumu klesl počet respondentů spokojených s členstvím ČR v Unii o sedm procent.

Celkově se Češi na EU dívají nejskeptičtěji od roku 2005. Statistiky ukazují, že mladí lidé projevují vyšší míru spokojenosti, s přibývajícím věkem skepse vůči Unii roste. Stejně tak nejvyšší míru hrdosti na evropské občanství vyjadřují nejmladší ročníky, konkrétně lidé ve věku 15 až 19 let. S narůstajícím věkem respondentů pak tento pocit postupně klesá.

bleskovém průzkumu, který pro Český rozhlas provedla agentura Median, se pro setrvání Česka v EU vyjádřilo 59 % dotázaných, 41 % by hlasovalo pro odchod. O něco skeptičtěji dopadl dubnový průzkum provedený Sociologickým ústavem. Podle něj by se setrváním v EU souhlasilo 51 % dotázaných, 39 % by bylo proti a 10 % by zvolilo odpověď „nevím“.

Češi se přitom nejvíce obávají ekonomických dopadů vystoupení z Evropské unie – omezení exportu a ztráty dotací. Méně by jim vadila ztráta možnosti pracovat v zemích EU bez zvláštního povolení nebo obnovení kontrol na hranicích.

Mezi ty, kdo by častěji hlasovali pro setrvání, patří mladí lidé ve věku 15 až 29 let, obyvatelé měst, lidé s dobrou životní úrovní a vyšším vzděláním. Naopak častěji odmítají členství ČR v Unii důchodci a lidé starší 60 let a ti, kdo hodnotí svoji životní úroveň spíše negativně.

Rodiče přestali myslet na svoje děti

Statistiky tak potvrzují názor, který v rozhovoru pro Český rozhlas Plus vyjádřila slovenská politička a diplomatka Magda Vášáryová. Za rozhodnutím Britů odejít z EU stojí podle ní propast, která se vytvořila mezi mladými lidmi a generací jejich rodičů a prarodičů.

„Vypadá to, jako by si tito rodiče řekli: Co je nám po tom, jakou budoucnost budou mít naše děti a vnuci. My teď chceme, aby všechno zůstalo při starém, už se nechceme přizpůsobovat. Chceme si užít. Cítím tam až mezigenerační zášť a také zášť mezi městským a venkovským obyvatelstvem,“ prohlásila.

Další příčinu vidí Vášáryová v lehkomyslnosti pramenící z dlouhodobého evropského blahobytu. „Ztrácíme kontakt s těžkými časy a lidé mají pocit, že správa věcí veřejných, politika, je jen určitý druh hry,“ komentuje politička bezstarostnost, s níž podle ní řada Britů přistoupila k referendu o setrvání v Unii.

Šoková terapie

Mladí Češi se cítí být Evropany, a jak potvrzují i dosavadní výsledky průzkumu v rámci projektu Generation What?, budoucnost České republiky vidí v Evropské unii. Možnost zcela volně studovat, pracovat a cestovat po evropském kontinentu umí generace Y ocenit asi nejlépe. Přesto i ona vnímá EU jako sice potřebný, ale přeci jen především politický konstrukt.

Rozhodnutí Velké Británie opustit EU by mohlo zapůsobit jako šoková terapie. Pokud se totiž jednotná Evropa vnitřně nepromění, hrozí, že se i pro mladou generaci stane z potřebného konstruktu jen historická iluze.