Tento program přináší

Mít na výběr není vždycky výhoda. Proč máme strach, že něco prošvihneme?

Jsme generace možností, neustálého hledání a zkoušení, tvrdí Do Thu Trang, jedna z ambasadorů Generation What?, která stojí za blogem Asijatka.cz. Její slova potvrzují i někteří další, kteří mluví o generaci Y jako o ztracené v možnostech.

Svobodu volby mnoha mladých lidí shrnuje Daniel Stach z České televize: „Můžu jet, kam chci. Můžu pracovat, kde chci. Nemusí se to sice povést, ale můžu to zkusit,“ vysvětluje optimisticky v krátkém spotu.

Do Thu Trang se však nad tolika možnostmi zamýšlí také z jiné strany. „Dělám milion věcí najednou a vlastně ani jednu pořádně,“ svěřuje se před kamerami. Naráží tak na dilemata spojená s volbou a svobodou, která se může stát stresujícím luxusem.

Co kdybych si vybral jinak?

Problematičnosti volby v každodenním životě se věnuje třeba americký psycholog Barry Schwartz, který v jedné ze svých přednášek mimo jiné tematizuje svou neschopnost vybrat si v obchodě z desítek typů džínů. Mít svobodu volby je podle jeho slov skvělé, ale náročné. Lidé, kteří dostanou na výběr z mnoha možností, obvykle nakonec nejsou se svým rozhodnutím spokojeni. Mají totiž dojem, že se zvolenou možností automaticky odmítají možnosti ostatní. Hlavou se nám podle něj proto honí otázka: „Co kdybych si vybral jinak?“

A ani po po mnoha letech se od svého názoru neodklání. Svědky paradoxu volby se stáváme i na sociálních sítích. Dnes se však, podle slov Barryho Schwartze, tento paradox netýká jen výběru zboží, ale také třeba hledání partnera na on-line seznamkách. „Nikdo není dost dobrý. Pořád máme strach, že něco prošvihneme,“ říká Barry Schwartz.

Mohl jsem dělat cokoliv, ale nedělal nic

V tomto kontextu se také mluví o Fear of Missing Out (FOBO), tedy o strachu ze zmeškání. Prostřednictvím sociálních médií, jak přibližuje antropoložka Jennifer Cool na webu MTV, se můžete pomyslně přenést jinam a sledovat třeba jinou činnost. To na vás klade ještě větší tlak. Můžete se tak ocitnout mezi takovým množství možností, že s výběrem té nejlepší nakonec máte příliš mnoho starostí. A nakonec si třeba nevyberete nic.

Zmiňuje slova jednoho studenta, který přiznal: „Šel jsem na vysokou školu a bylo mi řečeno, že můžu dělat cokoliv, ale já nedělal nic.“

Hlavní problém ale Jennifer Cool nevidí v technologiích, sociálních sítích, ale v žárlivosti. Místo toho, abychom se soustředili jen na vlastní představu spokojeného života, často sledujeme příběhy ostatních a přemýšlíme, proč nežijeme tak jako oni.