Tento program přináší

Když se vedou spory o šátky… Je hidžáb symbolem rovnoprávnosti, nebo útlaku žen?

Mariam Sobh radí mladým muslimkám, jak se líčit nebo vázat šátek. Její videa jsou ke zhlédnutí na YouTube a až na zakryté vlasy působí jako jakákoliv jiná módní blogerka z Česka. Když před devíti lety začala psát blog Hijabtrendz, byla jednou z mála. Dnes ji následuje řada dalších mladých muslimek. Třeba Summer Albarcha ze Spojených států má na Instagramu okolo 250 tisíc followerů.

V Česku je šátek módní doplněk, ale z okraje zájmu ho dostává hlavně spojení s islámem. „Když nastoupím do tramvaje, lidé se za mnou kvůli hidžábu otáčejí,“ potvrzuje irácká studentka češtiny. Reakce okolí nebývají jen pozitivní. Své o tom vědí respondentky Michaely Davidové z Ústavu etnologie Filozofické fakulty Karlovy univerzity, která se zabývá zahalováním českých konvertitek. „Každá z nich se minimálně jednou setkala s negativní konfrontací na ulici,“ tvrdí.

K negativním ohlasům někdy dochází i na školách. Připomeňme si rok 2014, kdy se ombudsmanka Anna Šabatová postavila na stranu studentek, jimž jistá střední zdravotnická škola v Praze zakázala nosit hidžáby. Česká školní inspekce se nakonec přiklonila k argumentům technické povahy, nošení šátků prý může bránit výuce v laboratořích nebo při tělocviku.

„Jak může šátek ve výuce bránit, když ho nosily i řeholnice, které původně v nemocnicích ošetřovaly?“ divil se tehdy právník z Multikulturního centra Praha Pavel Čižinský.

Letos řešil otázku šátku také ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman. Od asi tří desítek lidí mu přišly e-maily s požadavky na vyloučení muslimské studentky, která měla propagovat islám a běžně chodí do školy v hidžábu. 17letá Eman Ghalebová se však šátku vzdát nehodlá, podle ní nejde o náboženský symbol, ale o součást identity. Za Eman se postavil ředitel i spolužáci, kteří na její podporu natočili video.

Muslimské šátky budí emoce i jinde v Evropě. Před pěti lety zakázala Francie jejich nošení ve školách. Opatření se opírá o mezi Francouzi silně zakořeněný ideál náboženského neutrality státu. Od roku 2010 navíc ve Francii platí zákon zakazující nošení nikábů a burek na veřejnosti. 24letá Francouzka se kvůli tomuto zákonu obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten ovšem její stížnost nevyslyšel. Zákon podle soudců neporušuje svobodu projevu ani vyznání.

zdroj: Michal Jindra, Český rozhlas

zdroj: Michal Jindra, Český rozhlas

Zákaz šátků zakrývajících obličej platí v Belgii, ale třeba v Británii, kde žije početná muslimská menšina, žádný podobný zákon nepřijali.

Podle Michaely Davidové jde zahalování proti myšlenkovému proudu v západní společnosti. Ta je podle ní tolerantní vůči odhaleným ženám a extrémně netolerantní vůči těm, které se odhalovat nechtějí.

Její slova by zřejmě potvrdila Hanna Yusuf, novinářka na volné noze, která pro britský Guardian natočila video, v němž označuje nošení hidžábu za feministický akt. Ženy nosící šátek podle ní odmítají tlak západní společnosti a diktát ideálu krásy. V jejím pojetí se proto šátek stává osvobozením a také volbou.

A co ty? Co si myslíš o dívkách, které mají na ulici nebo v práci hlavu zakrytou šátkem? Vyjádři svůj názor v dotazníku.