Tento program přináší

Česká armáda modernizuje a nabírá nováčky. Uspěje u generace Y?

Česko dělí od posledního válečného konfliktu už více než 70 let. Pamětníků válečných hrůz rychle ubývá a většina obyvatel zná válku jen z vyprávění. Povinná vojenská služba skončila před 12 lety. Dnešní potenciální vojáci si v té době ještě hráli na dětských hřištích. Uměli bychom se v případě ohrožení bránit? Byli by dnešní mladí ochotni nasadit své životy? A mělo by to v době moderní války vůbec smysl?

Povinná vojenská služba definitivně skončila v závěru roku 2004. Po 140 letech. Tehdejší prezident Václav Klaus vyslovil obavu, že mladým mužům bude v životě zkušenost z vojny chybět. Byl to zásadní rituál proměny chlapce v muže, souhlasí jedni. Dnešní chlapi jsou zženštilí. Byly by to vyhozené peníze, oponují druzí. Měsíce výcviku by v dnešní moderní válce byly stejně k ničemu. Dopadne jeden granát a většina „záklaďáků“ by neměla šanci, říkají.

Současní poslanci jim dali za pravdu. Neodsouhlasili totiž návrh novely branného zákona, která počítala s plošnými odvody mužů i žen. Česko by se podle nich mělo držet koncepce profesionální armády. Vláda tedy v minulém roce přišla s kompromisním řešením v podobě dobrovolných odvodů. Mělo by jít o jeden z kroků, který v současné zhoršující se bezpečnostní situaci Evropy pomůže zalepit díry v obranné koncepci státu v případě jeho ohrožení nebo válečného stavu.

Na ty, kdo projeví zájem o dobrovolné odvody, čeká tříměsíční vojenský výcvik. Armáda současně mění i zdravotní vyhlášku, která bude shovívavější vůči drobným zdravotním nedostatkům – mírné obezitě, alergiím. Cílem je zvýšit šance na přijetí do armády zájemcům, kteří by podle současných požadavků v přijímacím řízení neuspěli. V současné době neprojde přes zdravotní testy asi 40 % uchazečů, u psychotestů neuspěje polovina všech zájemců. Psychotestů by se ale zmírnění požadavků týkat nemělo.

Armáda chce také kromě zesíleného náboru nových vojáků zatraktivnit službu v aktivních zálohách. Příslušníci aktivní zálohy kombinují civilní a vojenskou kariéru. Vedle svého občanského povolání se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku. Do akce jsou nasazováni ve zvláštních situacích, typicky zasahují při živelních pohromách nebo při ostraze objektů důležitých pro obranu státu nebo v případě ohrožení země.

zdroj: kariera.army.cz

zdroj: kariera.army.cz

Vláda chce nové zájemce motivovat i finančně. Novela navrhuje až trojnásobné zvýšení odměn pro příslušníky aktivních záloh, ze současných 6 tisíc na 18 tisíc korun za rok. A finanční zvýhodnění vládní návrh připravuje i pro jejich civilní zaměstnavatele. V příštích pěti letech by měl podle očekávání ministerstva obrany počet členů aktivních záloh vzrůst z 1200 na 5000. Profesionálních vojáků by mělo být asi o 5 tisíc víc než dnes, tedy celkem 27 tisíc.

Zatím se zdá, že volání české armády po nových silách nachází odezvu. Jestli jde o krátkodobý nápor, nebo o dlouhodobý trend, ukáže čas. Někteří skepticky tvrdí, že dnešní mladí muži a ženy nemají dostatek kondice, obětavosti, vůle a disciplíny, aby službu v armádě a případné bojové nasazení zvládli. Minimálně nutnost snížení zdravotních požadavků na aspiranty by tomu nasvědčovala.

A co myslíte vy? Projekt Generation What? může leccos prozradit. Vyjádřete se také!