Tento program přináší

Mladí hledají práci. A někteří z nich to mají těžší

O mladé generaci se občas mluví v souvislosti s leností. Ze druhého tábora se ozývají názory, že jde spíš o předsudky vůči lidem, kteří neberou osmihodinovou pracovní dobu s půlhodinovou přestávkou na oběd jako výdobytek, ale jako fakt.

Třeba sociolog Stanislav Biler mladé za líné nepovažuje. „Je to jiná generace, nechce obětovat život pracovním zkušenostem. Z toho ale neplyne, že je líná,“ upozornil.

Výzkum společnosti Manpower ukazuje, že mladí požadují vyšší životní úroveň a kladou důraz na uplatnění. Jejich prioritou je oproti předchozí generaci osobní život, kvalitní partnerské a rodinné vztahy. Vyhovuje jim proto flexibilní pracovní doba i místo zaměstnání.

Tyto výsledky potvrzuje zkušenost Richarda Nevšímala, který pracuje jako produktový manažer. „Už během studia na vysoké škole jsem věděl, že nechci pracovat v nějaké anonymní korporaci, ale že chci dělat něco, co mi dává smysl. Když už mám někde trávit v průměru osm hodin denně, chci, aby mě to naplňovalo,“ vysvětlil.

Jenže podle Stanislava Bilera se trh práce změnil. Krize v roce 2008 rozevřela nůžky mezi lidmi s pracovní zkušeností a nastupujícími absolventy. Jeho slova potvrzují někteří z těch, kteří vyplňovali dotazník před kamerami: „Všude chtějí zkušenosti. Ale kde je získat, když vás nikam nevezmou?“

Jak ukazují data Českého statistického úřadu, nejmenší problémy vstoupit na trh práce mají vysokoškoláci. Pravděpodobnost nezaměstnanosti po ukončení vysokoškolského studia se pohybuje kolem 15 %. U lidí se středním vzděláním bez maturity je to kolem 30 % a u absolventů základní školy toto číslo dosahuje až 80 %.

„V České republice příliš nefunguje prolnutí studijního a pracovního života. Pracovní život nezačíná bezprostředně po ukončení studia, měl by částečně začínat dříve,“ komentuje tato čísla Ondřej Nývlt z Českého statistického úřadu.